Jak jsem zařizovala kuchyni. Dvakrát

Stěhování do nového bytu jsem si skutečně užívala, ačkoliv v něm byla jen stará kuchyně a polozařízená koupelna. Nakoupila jsem nejnutnější nábytek a s neutuchajícím entusiasmem se začala zabydlovat. Mimochodem vybavit domácnost jde celkem snadno na https://lador.cz/. Bylo nutné udělat spoustu věcí. Nejvíc jsem se ale těšila na výměnu kuchyňské linky, výběr myčky, dřezu, lednice, nákupy hrnků se štěňátky, talířů a misek s koťátky, vykrajovátek na zeleninu nejrůznějších tvarů a dalších kuchyňských nezbytností.

Brouzdala jsem po webech s kuchyňským nábytkem, spotřebiči a doplňky a přemýšlela, jak vše uspořádat, aby mi nic nechybělo a zároveň se mi na novou kuchyni dobře koukalo. Inspiraci jsem čerpala na různých stránkách, například tady. Aktivně jsem se zajímala i o chyby, které při zařizování kuchyně často děláme. Pokud vás také zajímají, podívejte se třeba sem. Po několika probdělých nocích byl na světě seznam všech spotřebičů, vybrala jsem pracovní plochu, nádherný kuchyňský nábytek ze dřeva a designovou keramickou baterii a dřez v béžové barvě.

Montáž a zapojování spotřebičů proběhlo rychleji, než jsem očekávala. Po každém příchodu do kuchyně mě zaplavil pocit neskutečného uspokojení! Už v podstatě zbývalo jen dokoupit nádobí a různé náčiní, což jsem si hodlala náležitě užít, a hurá do vymýšlení pokrmů, kterými brzy poctím první návštěvy. Nebylo pochyb, že právě kuchyně představovala nejhezčí místnost v bytě, a to hlavně kvůli jedinečnému, originálnímu dřevěnému nábytku.

Ačkoliv mě celý proces zařizování bavil, cítila jsem se dost vyčerpaně. Přidaly se i problémy se spánkem (někdo by mohl namítnout, že hlavním důvodem byla absence postele – ano, i po zařízení kuchyně jsem stále ještě spala jen na matraci), tudíž jsem se rozhodla vzít si dovolenou a na pár dní odjet k babičce na Vysočinu. Vyčistím si hlavu, odpočinu si od práce a načerpám energii, říkala jsem si.

Spala jsem do jedenácti, cpala se knedlíky a relaxovala. Telefon jsem zapnula až čtvrtý den. Ani si nedokážete představit, jak mě vyděsilo, když jsem si všimla asi patnácti zmeškaných hovorů od pana domovníka a SMS zprávy, že se mám ihned ozvat. Se srdcem až v krku jsem volala zpět.

To, co jsem se dozvěděla, bych nepřála ani své největší nepřítelkyni. Z mého bytu tekla horká voda, a to jak škvírou pod dveřmi, tak podlahou přes strop sousedky. Začala jsem panikařit. Okamžitě jsem se vydala domů a celou cestu přemýšlela, co kde mohlo prasknout, proč se to děje právě mně, a co s tím vším teď budu dělat.

Naštěstí s sebou všude nosím prášky proti akutní úzkosti, které mi pomohly se po příchodu do bytu ihned nerozbrečet. Byla to katastrofa. Veškerý nábytek, včetně mého královského lože, byl promáčený a nedělala jsem si iluze, že by se něco z toho dalo zachránit. Bylo mi jasné, že mám po kuchyni, po stole, po skříních, po spotřebičích a nejspíš i po (dřevěné) podlaze. Následovalo několikahodinové vysoušení, spaní u kamarádky, zdlouhavé dohadování s pojišťovnou a omluvy sousedům.

Za vším byla zpropadená bidetová sprška, od níž odletěl ventil. Důsledkem této situace bylo, že jsem se ocitla na prahu zoufalství a – jelikož jsem musela nakoupit téměř vše znovu – téměř na mizině. Jediné, co přežilo, byla digestoř, dřez, krásná designová baterie a kuchyňské skříňky přidělané na zdi, k nimž se již nedaly sehnat spodní díly.

Nakonec jsem ale jako zázrakem našla a koupila nábytek ještě hezčí. Sice jsem si musela počkat, než se celý proces montáže a zapojování spotřebičů zopakuje, ale na svou kuchyni teď koukám ještě raději. Konečně mám vysněný prostor k provádění svých kulinářských experimentů a doufám, že už mě podobná hrůza nepotká.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close