Dobrodružství s kuchyňskou baterií

Stěhuju kuchyň. Ano, čtete dobře. Stěhuju se do nového bytu a po dohodě s mým skvělým domácím, jakého bych přála každému, jsme rozjeli rekonstrukci. Budeme v bytě se třemi místnostmi bydlet tři a abychom bydleli pohodlně, kuchyně se přesune z původní malé místnosti do největšího pokoje, čímž se vytvoří centrální obytný prostor s kuchyňským koutem. Z nejmenšího uděláme ložnici a druhý malý se stane výhradním prostorem mého potomka. Mamka prohlásila, že velký společný obytný prostor vlastně vždycky býval ve starých chalupách. Trochu mě to konstatování s takovým prostorovým řešením smířilo, nejraději bych měla kuchyň samostatně s jídelnou. Když už to není možné, aspoň jsem si vymyslela dispozici kuchyňské linky tak, aby mi sedla ve všech směrech. Vybrala jsem barevnou variantu, která mi bude v interiéru nejvíc vyhovovat, bude to klasika, žádný moderní designový kus. Potřebuju taky vařit a ne jen blýskat dvířka ;-).

Dřez už mám, z čeho ta voda poteče?

Když jsem vybírala dřez, docela mě překvapila nabídka možností, hlavně u materiálu jsem skoro váhala, ale nerezový s odkapem stejně vyhrál.

Pro mnou novou kuchyňskou linku zbývalo vybrat ještě dřezovou baterii. Považovala jsem to za ten úplně nejmenší problém, ale převelice jsem se mýlila, podobně jako s výběrem dřezu, kde jsem ale naštěstí už přesně věděla, co chci. Při hledání a vybírání vhodného typu jsem třeba zde zjistila, že baterie nejen do kuchyně jsou k dostání v nezměrných počtech a umějí toho tolik, že člověk musí opravdu chvilku studovat, aby se trochu vyznal a vybral správně. Rozhodila jsem tedy zase sítě mezi známými a pátrala.

Na co potřebuješ superbaterii, když máš myčku?

Takto se divili někteří, když jsme se začali na toto téma bavit. Nene, já nepotřebuju superbaterii, potřebuju baterii spolehlivou, i trochu úspornou a takovou, se kterou pohodlně vypláchnu větší hrnec. Miniaturní stojánková, byť s dlouhou trubkou, to nezastane, to už vím. Pokoušeli jste se  někdy umýt velký hrnec v nehlubokém dřezu, kde byla baterie umístěna tak, že se nedala ani o kousek posunout? Tu vodu prostě musíte dovnitř nějak dostat, takže s oním umývaným kusem všelijak točíte, polovička vody je stejně mimo mísu, potažmo ten hrnec. Vynikající taky je, když se vařilo nebo peklo něco, co bylo mastné a nechalo pěkný nános. To je úplně ze všeho nejlepší. Nejednou jsem měla pocit, že na stěnách takového nádobí muselo zůstat nějaké zbytkové množství mycího prostředku. Šlo to opláchnout jen velmi horkou vodou. Řešila jsem to obvykle uvařením vody a nalitím do podezřele vonícího nádobí. A zkuste to, když vám u dřezu trčí ta nehybná potvora! 

Ideálně by kuchyňská baterie měla mít spršku a být pohyblivá, dát se alespoň o kousek pootočit, aby se daly umýt i velké kusy nádobí, které pořídíte třeba na https://bonio.cz/. Ty bych stejně do myčky nedávala. Prohledala jsem ledaco, toto mi přišlo hodně zajímavé, až jsem se konečně dobrala výsledku a baterii vybrala. Ovšemže bylo pro mne důležité i ekonomické hledisko, investor – majitel bytu, by mě s velmi drahým kouskem poslal hezky někam…

Chvilku jsem též uvažovala, jestli bych se u mne neuživila termostatická kuchyňská baterie, ale protože mě tlačil čas, nechala jsem to plavat.

A jak to dopadlo?

Finále bylo podobné, jako výsledné řešení celé linky. Majitel bytu nějak pozapomněl, že taky vybírám, možná už to chtěl mít za sebou a baterii vybral sám. Ano, potvrdilo se, že zřejmě „velké“ nádobí nikdy neumýval. U dřezu se vyjímá kuchyňská baterie, která sice vypadá hezky, ale nemá spršku. Naštěstí je trubka docela dlouhá a dá se alespoň pořádně otočit. Třeba ji za nějaký čas nechám vyměnit za svou vysněnou.

Previous post Moje nepříjemné setkání s ekologickou aktivistkou
Next post Nejkrásnější kuchyňská linka na světě…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *