V minulosti často docházelo při bouřce ke vzniku požáru ve vesnicích a městech. Dokud neexistovaly hromosvody, byly domy vystavené napospas působení blesku. V současnosti naštěstí už existuje účinná ochrana před silným elektrickým výbojem. Kdy je instalace hromosvodu povinná?

Vynález hromosvodu

V letním období nejsou bouřky ničím výjimečným. Kolikrát přijdou několik dní po sobě, přičemž pokaždé hrozí riziko, že blesk něco zapálí či způsobí jinou škodu. Základní ochranou proti němu je hromosvod neboli bleskosvod. Ten vytváří umělou cestu, po níž se blesk vydá a je sveden následně do země. Díky tomu pak není nebezpečný pro své okolí. Až do poloviny 18. století se lidé při každé bouřce museli bát, že blesk sežehne jejich domy. Vynálezcem hromosvodu je český katolický kněz Prokop Diviš. Ve světě je ale známější Benjamin Franklin, jenž své pokusy s hromosvodem dělal prakticky ve stejnou dobu jako Diviš.

Jak hromosvod vlastně vypadá

Pro výrobu hromosvodu se využívá zejména měď, pozinkovaná ocel nebo slitiny hliníku, přičemž se hromosvod skládá ze tří základních částí – jímače, svodu a uzemnění. Instalace hromosvodu tedy musí zajistit zachycení blesku pomocí jímací tyče a pak jeho svedení jímacím vedením. To je tvořeno pozinkovaným drátem, jenž vede po střeše objektu. Jako svod se využívá elektrický vodič spojující jímač s uzemněním. Bývá jím obvykle ocelové lano táhnoucí se po vnější stěně objektu. V zemi je pak uložené uzemnění hromosvodu, kterým mohou být zemnící desky, tyče, dráty či pásky.

Povinnost vybavit dům hromosvodem

Pro kolaudaci nového domu je nutná přítomnost hromosvodu na budově. Povinnost vychází ze stavebního zákona. Česká technická norma pak určuje, jak by měla vypadat instalace hromosvodu. Ostrava a okolí jsou pak místem působení odborné firmy H&E, která se tímto zabývá.